spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Po téměř třech letech agresivní nevyprokované války Ruské federace proti Ukrajině, v rámci níž se ruské ozbrojené síly dopouštějí teroristických činů, válečných zločinů a genocidy, stejně jako v důsledku stále jasnější hrozby možného budoucího útoku Ruské federace na spojence ČR v rámci NATO a EU, případně přímo na Českou republiku, je třeba přistoupit ke konkrétním krokům vyplývajících z redefinice vztahů s Ruskou federací, a to jak na úrovni vztahů mezi ČR a Ruskou federací, tak případně na úrovni vztahů mezi EU a ČR.

SHRNUTÍ HLAVNÍCH BODŮ

• Žádný volný obchod s nedemokratickými zeměmi, které nás bezpečnostně ohrožují^[1].
• Definitivní konec Dohody o ochraně investic s Ruskem^[2].
• Nové zvláštní ‚dávky‘ pro financování české obrany z obchodních a finančních transakcí s Ruskem^[3].
• Nová ‚dávka‘ ze zisků českých firem odváděných do Ruska^[4].
• Nová ‚dávka‘ z transakcí mezi českými a ruskými firmami^[5].
• Nová ‚dávka‘ ze zisků ruských poboček českých firem^[6].
• Povinné zveřejňování smluv ruských poboček českých firem s jinými ruskými firmami, včetně ruských státní firem^[7].
  

NÁVRHY DALŠÍCH EKONOMICKÝCH SANKCÍ PROTI RUSKU

1. Provázanost nových kroků a opatření a leadership v jejich prosazování a zavádění. V důsledku stále globálnější provázanosti ekonomických vztahů bude řada těchto kroků v ekonomické a obchodní oblasti účinnější, pokud by došlo k jejich replikaci i na úrovni EU, resp. na úrovni mezi členskými státy EU a Ruskou federací. Členské státy EU, jež s Ruskem či Běloruskem přímo sousedí nebo mají historickou zkušenost s vojenskou okupací ze strany Sovětského svazu, mohou být v této oblasti lídry v prosazování konkrétních opatření a kroků v rámci EU. To však znamená nutnost jít příkladem a přijmout opatření jako první.

2. Nové kroky a opatření na úrovni ČR. Na úrovni ČR je třeba v souladu s Usnesením vlády o revizi vztahů s Ruskem ze dne 21.6.2023 podniknout konkrétní kroky a přijmout konkrétní opatření v ekonomické oblasti, jež by přispěly (a) k mezinárodní izolaci Ruska, a (b) k prevenci vzniku nových zranitelností a závislostí v důsledku bilaterálních ekonomických vztahů s Ruskem. Nedává smysl a je v rozporu s bezpečnostními zájmy ČR, aby Česká republika považovala Ruskou federaci za svého ‚obchodního a ekonomického partnera‘ a snažila se na základě bilaterálních dohod v ekonomické oblasti, zejména pak dohody o ochraně investic a smlouvy o zamezení dvojího zdanění, maximalizovat zisky ruských subjektů z obchodu s českými subjektů, kdy z těchto zisků ruských subjektů pomocí daní Ruská federace financuje výrobu zbraní, jež jsou používány proti Ukrajině a u nichž není vyloučeno – na základě prohlášení představitelů ruské veřejné moci, že by nemohly být použity i proti ČR či jejich spojencům v NATO a EU.

3. Neudržitelnost současné situace. Z hlediska bezpečnostních zájmů ČR není možné udržovat stáleprobíhající obchodní a ekonomický styk s Ruskou federací – byť do určité míry omezený existujícími sankcemi – až do okamžiku, kdy na ČR nebo na některého z jeho spojenců v NATO a EU, ‚přiletí první raketa‘, a teprve poté otočit a prohlásit Ruskou federaci za nepřátelskou zemi a provést příslušná ochranná či odvetná opatření. V situaci – jako je ta současná – kdy víme, že ze strany Ruské federace hrozí v budoucnu nebezpečí a kdy Ruská federace vynakládá více než třetinu svých rozpočtových výdajů na výrobu zbraní^[8], je nutné:

• ukončit režim obchodního a ekonomického partnerství s Ruskou federací vedoucí k vzájemné maximalizaci ekonomických zdrojů, aby tím ČR nepřispívala ke zvyšování ekonomických zdrojů Ruské federace, z nichž je poté financována výroba zbraní, jež mohou být použity proti ČR;
• místo vzájemného zvyšování ekonomických zdrojů obou zemí prostřednictvím přímého či nepřímého přeshraničního obchodu s Ruskou federací, je třeba naopak začít ekonomické zdroje Ruské federace snižovat, a to i za cenu možných negativních ekonomických dopadů pro ČR.

1. A. Vymezení nového obchodního a ekonomického rámce pro ‚přechodně, nikoli přátelské země‘ mimo EU a NATO

1. Východiska. V současné době chybí obecně vymezený přechodný rámec pro obchodní a ekonomické vztahy se zeměmi, které, jako například Ruská federace, které se vůči ČR či jeho spojencům v NATO chovají nepřátelsky, aniž by byly vůči ČR či některým z jeho spojenců v rámci NATO ve válečném vztahu, tzv. ‚přechodně, nikoli přátelské státy‘. Státům, jež prostřednictvím výroků svých představitelů, vojenských doktrín a/nebo svých zbrojních aktivit bezpečnostně ohrožují ČR či jeho spojence v rámci NATO, nelze poskytovat výhodu ‚co nejvolnějšího a co nejsvobodnějšího obchodního a ekonomického mezinárodního styku s ČR‘, jež slouží k ekonomickému obohacení takového státu; tuto výhodu nelze poskytovat zejména v situaci, kdy nelze vyloučit, že by takový ‚přechodně, nikoli přátelský stát‘ v budoucnu použil ekonomické zdroje získané z takového obchodního a ekonomického styku k vývoji či výrobě zbraní, jež by využil proti ČR a jeho spojencům v NATO a EU.

2. Charakter a důsledky. Za tímto účelem je třeba nadefinovat nový rámec pro režim obchodních a ekonomických vztahů s ‚přechodně, nikoli přátelskými státy‘, jako je například Ruská federace novým způsobem. Tento nový ‚přechodný rámec‘ by nebyl ještě ‚plně válečný‘, ale zároveň nebude ani ‚standardně obchodní či ekonomický . Tento ‚přechodný rámec‘ by byl nastaven tak, aby se ČR, a případně další státy EU snažily pomocí administrativních opatření snižovat ekonomické zdroje jiné třetí země, kterou by označily za ‚přechodně nikoli přátelskou.‘ Smyslem tohoto zvláštního přechodného režimu by bylo takové ‚přechodně nikoli přátelské zemi‘ snižovat její ekonomické výhody zdroje plynoucí jinak ze vzájemné obchodní a ekonomické výměny, nikoli takovou zemi prostřednictvím takové výměny obohacovat. Praktickým důsledkem zařazení určité země mimo EU a NATO do režimu ‚přechodně nikoli přátelské země‘ by byla aplikace jedné či více opatření – pokud by bylo relevantní – uvedených dále v sekcích B. až D. či případně dalších opatření s podobným účelem.

3. Možné podmínky, při jejichž splnění by daná země přešla do statusu ‚přechodně, nikoli přátelského státu‘. Následující výčet představuje příkladný seznam obecných podmínek, jež je možné dále specifikovat a při jejichž splnění by vláda či ministerstvo zahraničí rozhodlo o udělení dané třetí zemi mimo EU či NATO statusu ‚přechodně, nikoli přátelského státu‘, v důsledku čehož by začalo omezovat obchodní a ekonomickou výměnu s touto zemí. Jedná se o následující podmínky:

(a) rozsah výroby zbraní dané země, jež jsou schopny zasáhnout či ohrozit území ČR či ohrozit ČR či jeho spojence v ČR a NATO;

(b) prohlášení představitelů dané země vůči ČR či spojencům ČR v EU a NATO, že by dané zbraně mohly proti ČR či spojencům ČR v EU a NATO použít;

(c)  v případě absence držby jaderných zbraní či raket s doletem do ČR schopných nést jaderné hlavice či zasáhnout ČR i bez těchto jaderných hlavic, pravděpodobnost schopnosti vojenských sil dané země reálně ohrozit ČR či jeho spojence v EU či NATO;

(d) intenzita a objem přímého a nepřímého obchodu a ekonomické výměny s danou zemí a ČR, případně jinou zemí EU.

Navíc lze zvážit i zavedení jakéhosi ‚bezpečnostně-politického semaforu‘ třetích zemí mimo EU a NATO: v rámci tohoto semaforu by se monitorovalo naplňování výše uvedených kritérií, což by zajišťovalo ještě hlubší intenzitu předvídatelnosti budoucího obchodně-ekonomického vývoje s danou třetí zemí.

4. Výhody a možné výzvy při vymezení zvláštního přechodného obchodně-ekonomického rámce pro ‚přechodně, nikoli přátelské státy‘. Výhodou pro byznysové prostředí by byla předvídatelnost, neboť pokud by se určitý stát dostal do statusu ‚přechodně nikoli přátelské země‘, nebo v rámci uvedeného ‚bezpečnostně-politického semaforu‘ by se tomuto statusu blížil, bylo by to znamení, že v takovém státě mají investoři přestat investovat. Při zavedení zvláštního přechodného obchodně-ekonomického rámce pro ‚přechodně, nikoli přátelské státy‘ mimo EU a NATO je nutné zajistit soulad s právem EU a WTO v rámci relevantních výjimek, v nichž je možné omezit volný pohyb zboží, služeb či kapitálu, což by nemělo být neproveditelné.

B. Přerušení provádění a odstoupení od Dohody o ochraně investic s Ruskou federací ze dne 5. dubna 1994^[9] (v důsledku podstatné změny poměrů podle čl. 62 Vídeňské úmluvy o smluvním právu ze dne 23. května 1969^[10])

5. Smysl a účel Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic z 5. dubna 1994^[11], tj. „přání rozvíjet vzájemně výhodnou hospodářskou spolupráci, hodlajíce vytvořit příznivé podmínky pro investice investorů jedné Smluvní Strany na území druhé Smluvní Strany, vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic budou podněcovat podnikatelskou iniciativu v této oblasti“ v současné geopolitické situaci je v přímém rozporu jednak s realitou definovanou mezinárodně protiprávní agresivní válkou doprovázenou teroristickými činy ze strany Ruské federace vůči Ukrajině a jednak v rozporu s bezpečnostními zájmy ČR, kdy Ruská federace hlásá přímo nepřátelský vztah vůči ČR a hrozí ji a dalším státům jadernou anihilací.

6. Provádění této Dohody o ochraně investic přispívá ke zvyšování zdrojů Ruské federace, z nichž financuje výše uvedenou válku a z nichž může v budoucnu financovat i válku proti ČR a jejím spojencům v NATO. Bezpečnostní zájmy ČR proto vyžadují uplatnění politiky, jejímž cílem je přímý opak, než je smyslem a cílem uvedené Dohody, čímž je maximální snížení vytváření finančních a ekonomických zdrojů pro Ruskou federaci, tak aby nemohla realizovat své aktuální agresivní válečné akce, ani budoucí vůči ČR deklarované nepřátelské úmysly.

7. Tato Dohoda, i přes ustanovení jejího čl. 5, nutně nechrání proti vyvlastnění aktiv českých společností v Ruské federaci, neboť ruské orgány, například, vyvlastnily aktiva dánské společnosti Carlsberg v Ruské federaci, a to i přesto, že Dánsko mělo s Ruskou federací obdobnou dohodu o ochraně investic jako Česká republika^[12]. Z této a z dalších skutečností je zřejmé, že Ruská federace pod současným politickým vedením své mezinárodní závazky nerespektuje a rovněž nebude respektovat případná rozhodnutí mezinárodních soudních či arbitrážních orgánů, které by případně rozhodly o náhradě škody za protiprávně vyvlastněná aktiva českých a dalších z pohledu Ruska zahraničních investorů^[13].

1. C. Politika ‚zvláštních offsetových dávek a opatření‘ vůči Ruské federaci ke snížení jejích příjmů používaných na financování jejího zbrojního průmyslu a naopak vytvoření zdrojů pro financování obranného zbrojního průmyslu ČR či případně spojenců ČR v EU a NATO

8. Předpokladem uplatnění následujících opatření je pozastavení provádění a Dohody o ochraně investic s Ruskou federací s okamžitou účinností (s případnou výjimkou pozastavení provádění čl. 5) a odstoupení od této smlouvy. Výtěžek z dále popsaných zvláštních obranných dávek by nešel do rozpočtu ČR, ale na přímo ‚na válku na Ukrajině‘ nebo na financování obranného zbrojního průmyslu^[14]. Dále uvedená opatření jsou ‚diskriminačního charakteru‘ na základě ‚národnostního původu‘ ve smyslu čl. 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Nicméně, jak vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, i přes tento ‚tvrdý zákaz‘ diskriminace lze přijmout opatření, jenž ho porušuje, pokud účelem takového opatření je zachování míru a předcházení etnickým čistkám a genocidě^[15], přičemž dále uvedená opatření tento účel sledují, neboť chtějí přispět k dosažení míru na Ukrajině a předcházení uvedeným etnickým čistkám a genocidě, jehož se tam dopouští ruská armáda; krom toho je třeba dodat, že Ruská federace od Evropské úmluvy na ochranu lidských práv odstoupila^[16] a vystoupila i z Rady Evropy^[17].

C.1. Zvláštní obranná dávka ze zisků odváděných přímo či nepřímo českými obchodními korporacemi ruským mateřským společnostem

9. Aby nebyly zvyšovány příjmy Ruské federace z korporátních daní či případně ze zvláštní válečné daně, je třeba co nejvíce snížit příjmy a zisky ruských právnických osob, jimž jsou vypláceny prostřednictvím dividend či jiným obdobným způsobem zisky z českých společností, ať už přímo či nepřímo pomocí řetězců vlastnictví procházejících zeměmi EU či mimo EU. Současná srážková daň ve výši 15 %^[18] by se zvýšila až například na 80 %; na 80 %, nikoli na 100 %, proto, aby srážkovou daň v takové výši nebylo možno považovat za skryté konfiskační opatření.

10. Aby nedocházelo jednak k obcházení této možné zvláštní obranné dávky a jednak k narušení vnitřního trhu EU (například v situaci, kdy z Ruska vlastněná česká obchodní společnost zašle svůj zisk rakouské společnosti, jež je v konečném důsledku vlastněna toutéž společností z Ruska, která je tam vyplatí prostřednictvím mateřské seychelské společnosti vlastnící uvedenou rakouskou společnost; tím by se uvedená česká společnost uvedené ‚obranné dávce‘ vyhnula^[19]), je třeba navrhnout v rámci EU, aby obdobnou ‚obrannou dávku‘ přijaly i ostatní země v EU. Zároveň je nutné sledovat vlastnické řetězce českých obchodních korporací i obchodních korporací z EU jdoucí mimo EU, aby nebylo možné obcházet tuto ‚obrannou dávku‘ přes společnosti ze třetích zemí mimo EU.

C.2. Zvláštní obranná dávka v podobě jakési ‚obranné DPH‘, kdy fyzická či právnická osoba, jež je rezidentem v ČR, pokud udělá transakci se subjektem z Ruské federace, zaplatí ‚dvojnásobné DPH‘

11. Pokud jakákoli česká podnikatelská osoba provede transakci s podnikatelskou fyzickou osobou s bydlištěm v Ruské federaci nebo s obchodní korporací se sídlem v Ruské federaci, v důsledku čehož uvedená ruská osoba odvede z přidané hodnoty dané transakce jakoukoli daň – nikoli clo – zejména pak daň z přidané hodnoty do rozpočtu Ruské federace (z něhož 30 % jde na ruskou obranu včetně války) musela by tato česká osoba zaplatit navíc, například 30 % z přidané hodnoty z této transakce jako ‚zvláštní obrannou dávku‘ do obranného rozpočtu ČR, aby ‚vynulovala‘ (‚offsetovala‘) ekonomický zdroj, jež poskytla Ruské federaci na její obranné a válečné úsilí. Rovněž v tomto případě by bylo možno replikovat tuto ‘zvláštní obrannou dávku.‘

C.3. Zvláštní ‚offsetová‘ obranná dávka od entit působících zároveň v Ruské federaci i v ČR (nebo v Ruské federaci a jiném členském státě EU)

12. Byla by stanovena zvláštní ‚offsetová‘ obranná dávka pro právnické osoby v ČR, které jsou součástí koncernu, jehož skutečný majitel uplatňuje jednotné řízení alespoň na jednu právnickou osobu v ČR a zároveň alespoň na jednu právnickou osoby v Ruské federaci nebo jsou takové společnosti řízeny na konsolidovaném základě, kdy tato dávka by dosahovala výše, jaké uvedená právnická osoba či osoby v Ruské federaci odvedly na korporátní dani a speciální válečné dani ve prospěch rozpočtu Ruské federace.

13. Některé skupiny společností (koncerny) provozují svou činnost, jak v ČR, tak v Ruské federaci, tak případně i v jiných zemích EU nebo mimo EU, přičemž v Ruské federaci vytvářejí zisky, které tam daní, ať už standardní korporátní daní, zvláštní válečnou daní nebo jinými daněmi: díky tvorbě zdanitelného zisku v Ruské federaci jí pomáhají financovat výrobu zbraní, které ruská armáda používá na Ukrajině a které by v budoucnu podle prohlášení některých představitelů Ruské federace mohla použít proti České republice nebo proti jejím spojencům v NATO, neboť je označuje za nepřítele.

14. Příklad (na základě informací z médií): Například, bankovní skupina Raiffeisen, jež je řízena na konsolidovaném základě rakouskou společností, má v ČR dceřiné společnosti a zároveň dceřiné společnosti v Ruské federaci, jež vytvořily v Ruské federaci za rok 2022 zisk, ze kterého odvedly do rozpočtu Ruské federace za uvedený rok cca 600 mil. EU^[20]; v důsledku toho ruské dceřiné společnosti skupiny Raiffeisen přispěly na ruské zbrojení částkou cca 300 mil. EUR^[21]. Aby se příspěvek skupiny Raiffeisen na ruskou obranu, jež zahrnuje i ozbrojené útočné aktivity, ‚vynuloval‘ (offsetoval), měly by uvedené české společnosti skupiny Raiffeisen zaplatit tutéž částku, jakou zaplatily na zbrojení Ruské federaci, tj. částku 300 mil. EUR, uhradit i České republice^[22].

1. D.   Další doprovodná opatření: povinná plná transparentnost smluv s Ruskem spřízněných entit působících v Rusku, jež jsou součástí skupiny působící v ČR či EU

15. Plná transparentnost smluv ruských poboček evropských firem. Konečně je na místě zmínit ještě jedno doprovodné opatření:požadavekplné transparentnosti smluv spočívající v povinnosti zveřejnit všechny své smlouvy, včetně soukromoprávních, pro právnické osoby, které jsou součástí koncernu, jehož součástí je alespoň jedna jednotně řízená právnická osoba v ČR a zároveň alespoň jedna řízená právnická osoba v Ruské federaci nebo jsou takové společnosti řízeny na konsolidovaném základě^[23]; účelem možné povinnosti pro ruské právnické osoby, které jsou součástí takového koncernu, je zjistit, zda se tyto ruské právnické osoby řízené z ČR nebo ze skupiny v EU s přítomností části takové skupiny v ČR nepodílejí na ruském válečném úsilí dodáváním zboží či služeb ruskému válečnému komplexu nebo ruským sankcionovaným osobám nebo zda nedodávají výrobky či služby společnostem, jež následně dodávají zboží či služby ruskému válečnému průmyslovému komplexu^[24].