Fiasko francouzského státníka Paula Doumera ve Vietnamu na konci 19. století s regulací kanalizace a krysí populace ukázalo, jak dopadají zákony, které neberou v potaz buď kontext, ve kterém jsou vydávány, nebo možnou reakci lidí na jejich použití. Současná francouzská administrativa se chce nejen z tohoto dávného fiaska poučit a dohnat své zpoždění při zavádění chytrých pravidel v zemi galského kohouta.
Poučení z historie. V roce 1897, Paul Doumer, tehdy generální guvernér francouzské Indočíny a později francouzský prezident, rozhodl, že ve vietnamské Hanoji vybuduje kanalizaci. Bohužel skrz kanály se začaly šířit krysy, které roznášely mor a další nemoci. Paul Doumer proto vyhlásil finanční bonus pro každého, kdo krysu zabije, a jako důkaz pro vyplacení bonusu ukáže ze zabité krysy jejich ocásek. Není divu, že po Hanoji náhle začalo běhat stále větší a větší množství krys bez ocasu a že někteří obyvatelé si dokonce zřídili rozsáhlé chovy těchto nepříjemných hlodavců.
První vlaštovka chytrých pravidel ve Francii. Chytrá pravidla, která by byla schopna brát v potaz a předvídat chování lidí v reakci na taková pravidla, se pokoušejí nově zavádět v poslední době i ve Francii. Oproti Velké Británii či Spojeným státům, kde se s podobnými iniciativami začalo už za vlád Tonyho Blaira či za prezidenství Baracka Obamy, Francie dohání určité zpoždění. Ve Francii s prvními pokusy motivovat občany k určitému chování přišlo v roce 2014 tamní ministerstvo financí, které se snažilo systematicky propagovat spokojenost daňových poplatníků s elektronickým formulářem pro daňové přiznání, aby tím inspirovalo další občany k jeho použití a úspoře administrativních nákladů. Tato první vlaštovka nicméně zůstala po několik let osamocena.
Nové iniciativy v oblasti chytrých pravidel. V současnosti ovšem díky podpoře současného prezidenta Macrona a vlády chce Francie svůj handicap v zavádění chytrých pravidel rychle dohnat. Za tímto účelem byl proto zřízen speciální meziresortní odbor behaviorálních politik, zkráceně nazývaný DITP. Jejím úkolem je změnit zastaralé reflexy veřejné správy, která se ze zvyku snaží regulovat lidské chování buď zákazy, daněmi nebo přímými finančními pobídkami. První problémy, které by francouzská administrativa chtěla pomocí chytrých kontextuálních pravidel řešit, je snížení nadměrné konzumace antibiotik, závislost dětí na mobilech a tabletech a z toho vyplývající poruchy spánku nebo přechod k ekologičtějším způsobům vytápění.
Limity chytrých pravidel. Ředitel odboru DITP, Stéphan Giraud, si je nicméně vědom limitů, jimž se aplikace chytrých pravidel nevyhne. Především k vytvoření chytrých kontextuálních pravidel je třeba značné množství tzv. "velkých dat”, a to jak při jejich vytváření, tak při následném zhodnocení jejich účinku. Zároveň je třeba využít inovativního myšlení a často přístupu “pokus – omyl”, což není obvyklý způsob fungování jakékoli veřejné správy, včetně té francouzské. Bez politické podpory “shora” se proto vytváření a použití chytrých pravidel neobejde. Konečně, je třeba umět politiku založenou na chytrých pravidlech umět vysvětlit občanům: chytrá pravidla, jsou-li správně nastavena, mohou přinášet občanům pozitivní výsledky, aniž by si toho byli posledně jmenovaní vědomi. To může mít na druhou stranu blízko k nařčení tvůrců takových pravidel z manipulace, k němuž v dnešní éře falešných zpráv (“fake news”) není nikdy daleko.