Kdy použít behaviorální analýzu? V zásadě kdykoli, jak pro tvorbu zákonů, tak pro hodnocení jejich účinnosti, nejlépe ve fázi hodnocení dopadů regulace (RIA). Je vhodné i účinné spustit pilotní „testovací“ behaviorální studii dříve, než zákonodárce schválí právní předpis. Behaviorální analýzy lze ovšem využít i ke kritickému posouzení platných a účinných předpisů, tedy ex post*. Obecně však platí, že čím dříve je behavioriální analýza v legislativním procesu využita, tím je její přínos efektivnější.
Má smysl používat behaviorální studie? Nejdříve je třeba si položit otázku, zdali v oblasti, kterou chceme regulovat, vůbec lidské chování hraje nějakou roli nebo zda jde o ryze technickou normu. Jinými slovy, představme si, že zákonodárce připravuje předpis v oblasti označování potravin. Jelikož označování potravin je určené k tomu, aby spotřebitel uváděné informace přečetl, pochopil a podle toho se zařídil, prvek lidského chování je v takové situaci nepochybně zásadní. V tomto ohledu má proto smysl zadat behaviorální studii, která by možné reakce jednotlivců zhodnotila.
Jak efektivně používat behaviorální studie? Pokud jsme ve fázi, kdy zvažujeme provedení studie o lidském chování, je třeba pochopit postoj a chování jednotlivců v životních situacích, které chce navrhovaný zákonem upravit. Aby měla studie praktický význam, je nutné si předem ujasnit, jakého lidského chování chce navrhovaný předpis dosáhnout: v uvedeném případě, bude proto nutné zkoumat, například jak spotřebitel chápe nápis na obalu výrobku, nebo jak se lidské chování mění v závislosti na textu informací uvedených v předepsaném označení. Pokud toto neprovedeme, může se stát, že z behaviorální studie získáme zcela nepotřebná data.
Časová náročnost behaviorálních studií. Na studie pracující s lidmi a zkoumající jejich chování je potřeba dostatek času. Existují různé druhy behaviorálních studií počínaje experimentálním testováním přes kontrolované testy na náhodném vzorku (tzv. randomised control trial), ankety či průzkumy až po kvalitativní výzkumy. Pokud jde například o experimentální testování, je třeba dopředu stanovit způsob zkoumání a kontrolní mechanismy, dostatečný počet respondentů, správnou úroveň a též formu motivací a stimulů. Podle odborníků trvá nejjednodušší studie formou experimentálního testování minimálně šest měsíců. Pokud jde o kontrolovaný test na náhodném vzorku, jsme už na úrovni jednoho roku a výše.
Praktická aplikace behaviorálních studií. Zákonodárce by se měl nad užitečností provedení behaviorální studie chování zamyslet v rané fázi přípravy zákona. Pokud dojde k závěru, že taková studie bude mít v daném případě smysl, musí si ujasnit, co přesně chce zkoumat a jakou formou to provést. Pokud takovou studii nezadává pouze pro forma, aby si odškrtl políčko a výsledky založil do šuplíku, a skutečně chce ze studie získat relevantní poznatky, musí mít na její nastavení, průběh i následnou analýzu dat dostatek času. To bude v reálném světě znamenat, že behaviorální studie budou dávat smysl pouze u větších zákonodárných iniciativ.
Behaviorální studie v ČR. V České republice byly behaviorální studie při přípravě zákonů použity ve větší míře zatím pouze u nového zákona o omezení hazardu, byť poměrně úspěšně, neboť z těchto studií byly v řadě případů čerpány argumenty při projednávání a schválení tohoto zákona. Škoda, že ministerstva nepoužívají behaviorální studie v širším měřítku, pomohlo by to zlepšit kvalitu zákonů a zvýšit úroveň věcné debaty při jejich přijímání.