Když píše člověk dostatečně dlouho o různých aspektech určité věci, nezřídka se stává, že mu může zcela uniknout podstata toho, čím se vlastně zabývá. V takové chvíli není od věci se zastavit, zamyslet a objasnit, co srozumitelnost práva znamená. Jaká je definice srozumitelnosti práva? Co se srozumitelností práva vlastně rozumí?
Předpoklady srozumitelnosti práva. Základním předpokladem srozumitelnosti jakéhokoli právního textu je jeho přístupnost. Nemohu-li se k textu, s nímž se chci seznámit, dostat a přečíst si ho, nemohu mu porozumět. Jakkoli banální se tento předpoklad může zdát, v praxi představuje pro nemalou část lidí nepřekonatelnou překážku: buď neví, jaké právní pravidlo se na případ či otázku, kterou chtějí vyřešit, vztahuje. Nebo netuší, v jakém zákoně pravidlo hledat; nebo kde hledat příslušný zákon; či jak zjistit, která verze zákona se měla v danou chvíli použít. Srozumitelnost práva nelze řešit dříve, než si každý úspěšně vyřeší všechny tyto otázky.
Jazyková srozumitelnost. Jestliže se podaří identifikovat potřebné právní pravidlo, je nutné mu rozumět především jazykově. To znamená, že je nutné rozumět jazyku, ve kterém je právní pravidlo napsáno. To však nestačí. Zároveň je nutné rozumět právnímu jazyku, ve kterém je pravidlo napsáno. To znamená rozumět právnímu významu slov a slovních spojení obsažených v předmětném právním pravidle, který může být odlišný od obecného významu těchto slov v obecném jazyce. Zároveň je nutné rozumět právní logice, jež strukturuje právní pravidla a může jim dávat specifický význam. Opět řada lidí, jež právní jazyk běžně nepoužívá, nezřídka seznává, že řadě právních pravidel, byť jsou napsány v jejich mateřském jazyce, ve skutečnosti nerozumí.
Obsahová srozumitelnost. Podaří-li se překonat nástrahy (ne)přístupnosti a jazykové (ne)srozumitelnosti, a člověk skutečně rozumí právnímu významu předmětné normy, může se zdát, že již došel k samému kořenu věci: rozumí právnímu pravidlu, ví, co se po něm žádá, chápe, jak se podle pravidla zachovat. Pro většinu lidí bez právního vzdělání i s právním vzděláním, bude obsahové porozumění právnímu pravidlu představovat maximum možného i potřebného porozumění právního textu. Rovněž lze říci, že ten, kdo porozumí zákonu na úrovni obsahového porozumění, naplnil svou obecnou právní povinnost znát právo. Bohužel na tuto úroveň porozumění právu, jež zákon vyžaduje jako standard, se dostane pouze zlomek populace, jíž je právo určeno.
Komplexní srozumitelnost. Srozumitelnost práva, resp. jeho porozumění, může dosáhnout ještě hlubší úrovně než je úroveň obsahového porozumění – tzv. komplexní úrovně porozumění. Komplexní úroveň porozumění právnímu pravidlu znamená schopnost dešifrovat důsledky daného pravidla na jiné pravidlo, schopnost identifikovat případné mezery v právním pravidlu a znát případná soudní či správní rozhodnutí vykládající dané právní pravidlo. Je zřejmé, že komplexní porozumění právu mohou mít specialisté na daný právní obor – nikdo při současném objemu práva není schopen dosáhnout komplexního porozumění všech oborů práva. Komplexní srozumitelnost předpokládá mít k dispozici veškeré aktuální právní i metaprávní informace týkající se daného pravidla, jako jsou například související rozhodnutí soudů, případně správních orgánů, názory právní doktríny, vliv pravidla na strukturu sociální či ekonomické oblasti, již se dotýká atd. Komplexní srozumitelnost práva není nikomu schopen zajistit zákon či stát bez přístupu, jenž je často placený, ke specializovaným právním aplikacím či publikacím.