Chytrá pravidla se snaží nasměrovat lidské chování potřebným směrem, aniž by nařizovala či zakazovala. Pro přístup založený na chytrých, tzv. behaviorálních pravidlech, se vžil název „nudge“, česky „pošťouchnutí“.*
"Pošťuchovací odbor" neboli nudge unit. Tento přístup začaly ve Spojených státech amerických používat nejdříve soukromé společnosti za vlastními, privátními účely. Později přístup založený na chytrých pravidlech převzal i americký zákonodárce a za Obamovy administrativy, na základě výstupů za tím účelem zřízeného zvláštního odboru Bílého domu, tzv. nudge unit, začala chytrá pravidla být v širší míře používaná i ve veřejný prospěch v rámci standardních zákonů.
„Šmejdi“ a jejich nechtěná pozitivní role. Průkopníkem ve vytváření pravidel snažících se usměrnit lidské chování se staly ve Spojených státech společnosti, jež se snažily své zákazníky „pošťuchovat“ často však škodlivým či pro zákazníky manipulujícím způsobem, jako například tabákové firmy či nejrůznější firmy, pro něž se v posledních letech vžil název „šmejdi“. Tabákové firmy se snažily a neustále snaží využít behaviorální poznatky k obcházení stále přísnější regulace a marginalizování negativních následků kouření, což se jim stále daří lépe než regulátorům.
Behaviorální pravidla v legislativě na ochranu spotřebitele. Šmejdi naopak zpopularizovali formulářové smlouvy a různé „předzatržené kolonky“ v po internetu uzavíraných smlouvách, aby usměrnili chování spotřebitelů ve svůj prospěch, nikoli ve prospěch neznalých či nepozorných zákazníků. Americký a posléze i evropský zákonodárce na toto chování reagoval stále se rozšiřující legislativou na ochranu spotřebitelů, ve kterém často obrací proti „šmejdům“ jejich vlastní zbraně a využívá behaviorální pravidla naopak ve prospěch spotřebitelů, například požadavky na velikost a čitelnost písmen u důležitých smluvních klauzulí nebo povinností pro spotřebitele určitá smluvní ujednání opsat ručně, aby si při tomto opisování uvědomil jejich obsah.
Kladné využití behaviorálního chování soukromým sektorem. Na druhou stranu, behaviorální pravidla nemusí být soukromými společnostmi používána jen k negativním účelem. Příkladem může být, známý americký výrobce limonád Coca-Cola. Ten upravil po 60 letech používání obsah svých lahví z původních dvou decilitrů na půllitru, neboť na základě behaviorálních výzkůmů zjistil, že s láhvemi většího obsahu zvýší i svou ziskovost.
A konečně chytré využití i veřejným sektorem. Kladné zkušenosti s použitím chytrých pravidel mají v USA i ve veřejném sektoru. Například město Chicago poté, co ostatní preventivní i represivní opatření selhala, se rozhodlo upravit značení na silnicích před zatáčkami tak, aby pro řidiče vytvořilo dojem, že jedou rychleji. Tento dojem zvýšené rychlosti způsobil u řidiče potřebu před zatáčkou zpomalit, což vedlo k ohromujícímu snížení nehodovosti na takto upravených úsecích o 36 %.