(Ne)srozumitelnost práva je systémovým problémem našeho právního řádu. Má ovšem i své zcela konkrétní příklady a ilustrace. Aktuálním tvrdým oříškem pro právníky a od nového roku 2018 i všechny právnické osoby je na první pohled srozumitelný pojem „podílu“ v obchodní korporaci, resp. právnické osobě. Od 1. listopadu 2016 ho dle novely zákona o veřejných zakázkách musí například identifikovat a doložit příjemci veřejných zakázek. Od 1. ledna 2018 ho budou muset registrovat všechny právnické osoby v evidencích skutečných majitelů (nový rejstřík provozuje Ministerstvo spravedlnosti).* Budou-li je muset registrovat, znamená to, že budou muset podíl identifikovat a doložit. Jak ale registrovat, tj. identifikovat a doložit něco, co nikdo doposud nedokázal srozumitelně definovat?
Kde se objevuje pojem podíl (v právnické osobě)? Pojem „podíl“, a to jak podíl přímý i nepřímý, tak i související pojem vlastnická struktura, se objevuje nesčetněkrát nejen v české, ale i evropské legislativě. S „podílem“ kupříkladu operuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (250/2000 Sb.) nebo zákon o rozpočtových pravidlech státu (218/2000 Sb.). S „nepřímým podílem“ operuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu (256/2004 Sb.). V souvislosti s identifikací skutečného majitele a vlastnickou strukturou pak o podílu mluví i zákon proti praní peněz (253/2008 Sb.), který transponuje do českého právního řádu pojem „skutečně držená účast“ z evropské směrnice stejného názvu (směrnice 2015/849).
Jaký je kontext? Jak již bylo výše naznačeno, různé zákony operují s pojmem „podíl“ v různých podobách, i když jím rozumí vždy to samé. Například podle zákona o rozpočtových pravidlech územních celků musí příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci identifikovat mimo jiné osoby, v nichž má podíl, spolu s informací o výši tohoto podílu. V zákoně o veřejných rejstřících zákonodárce požaduje, aby se do nové evidence skutečných majitelů zapisovaly údaje o podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě.
Jak pojem podílu (v právnické osobě) interpretovat? Logika veřejných institucí je často nadřazena racionálnímu uvažování. Veřejné instituce přemýšlí v těchto situacích zhruba následovně: „Já, „vlastním předpis“, který mám na starosti, já ho interpretuji, jak uznám za vhodné; to, co říkají na stejnou či obdobnou věc jiné instituce, mě nezajímá.“ Podíl tedy interpretuje Ministerstvo pro místní rozvoj pouze ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek. Finanční analytický úřad Ministerstva financí zase tento pojem vykládá jen podle zákona proti praní peněz.** Krom toho finanční úřady mají své vlastní interpretační stanovisko k pojmu skutečný vlastník**** a konečně Ministerstvo financí pojem „podíl“ v zákoně o rozpočtových pravidlech neinterpretuje vůbec.
Jak podíl identifikovat? Přesto, že interpretací pojmu podíl je nespočet, praktický návod, jak by mohly právnické osoby podíl identifikovat, když už ho musejí registrovat, donedávna neexistoval. Identifikace přímého podílu je vcelku jednoduchá. Majitel přímého podílu je zároveň skutečný majitel, pokud je jím fyzická osoba. Naopak identifikace nepřímého podílu je velmi nesnadná: v praxi ovšem velmi často u složitých vlastnických struktur čelíme problému identifikovat dlouhé a komplexní vlastnické řetězce právnických osob, kde identifikace skutečného vlastníka jde přes více vlastnických úrovní***. V těchto případech interpretační vodítko donedávna chybělo. Proto spolek Lexperanto přišel s Praktickým návodem a Příručkou pro rozkrývání vlastnických struktur. *****
Jak podíl doložit? Jestliže je problémem podíl identifikovat, pak doložení podílu je „problém jak Brno“. Zde nepomáhá ani zákonodárce. Ten v zákoně o veřejných rejstřících na jednu stranu tvrdí, že podíl je třeba doložit, ale na druhou stranu v důvodové zprávě si protiřečí, když říká, že podíl prakticky doložit nelze. Proto vytvořená Příručka pro rozkrývání vlastnických struktur nabízí veškeré relevantní informace k tomu, jak doložit podíly pro všechny typy českých právnických osob: může jít o výpisy z veřejných rejstříků, výpisy z účtů či evidencí cenných papírů nebo o doklady korporátního charakteru, jako třeba zakladatelské smlouvy, zápisy z valných hromad či členských nebo účetní závěrky a jejich právní závaznost nebo časovou platnost.
Otevření informací o podílech a skutečných majitelích veřejnosti. V prosinci 2017 se Rada a Evropský parlament v rámci vyjednávání 5. směrnice proti praní peněz dohodly na tom, že se v budoucnosti rejstříky skutečných majitelů zpřístupní veřejnosti. Nesrovnalosti v informacích o skutečných majitelích vyplývajících z popsané absence definice pojmu podíl a způsobu, jak ho doložit, tak zanedlouho vyplynou na povrch. Máme se tedy věru nač těšit.