spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Nezávislost a nestrannost soudů: kritéria štrasburského soudu

16. 3. 2018   rubrika: Právní principy

Mezi základní principy právního státu patří mimo jiné, že každý má „právo na to, aby jeho záležitost byla… projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích…“. Tato formulace je zakotvena v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který je i součástí českého právního řádu. Co to přesně znamená? Evropský soud pro lidská práva (Evropský soud ve Štrasburku) vysvětluje...*   

Dvojitá nezávislost. Prvně, co to znamená „nezávislý“? Každý soud musí být nezávislý nejen na ostatních složkách státní moci, ale i na účastnících řízení.** Co jsou konkrétně ostatní složky moci? Ve státě máme moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, které by měly být v demokratické společnosti striktně odděleny. Zastavme se u moci výkonné. V České republice má k sobě velmi blízko moc výkonná a soudní úzce zejména při jmenování soudců. Podle Evropského soudu ve Štrasburku  samotné jmenování soudců výkonnou mocí není problém. Za hranu by však byla situace, kdy by takto jmenovaní soudci byli při výkonu své rozhodovací činnosti vystaveni vlivu či nátlaku.*** Okamžitě tanou na mysli nedávná slova prezidenta České republiky při jejich jmenování, aby byli shovívaví při souzení starostů za problematické veřejné zakázky. Byli v takové situaci vystaveni vlivu či nátlaku? Další problematickou oblastí bude odvolávání soudců, které se věnuje poslední odstavec tohoto článku. A jak je to s nezávislostí v poměru k účastníkům řízení? Zde obecně platí, že účastníci soudního řízení mohou mít oprávněné pochybnosti o nestrannosti soudce, který je „z hlediska svých povinností a organizačního zařazení v podřízeném postavení vůči některé ze stran řízení.“**

Kritéria pro posouzení nezávislosti. Evropský soud ve Štrasburku ve své judikatuře uvádí tři základní kritéria pro posouzení nezávislosti soudů: za prvé, způsob jmenování soudců a délka jejich funkčního období, za druhé, existenci záruk proti vnějším tlakům, a konečně, za třetí, kritérium, zda orgán působí dojmem nezávislosti. Prvního kritéria jsme se již dotkli v předešlém odstavci. Pokud jde o druhé, obecně se vyžaduje, aby jednotliví soudci nebyli vystaveni nežádoucím vlivům zvenčí ani zevnitř justice. Evropský soud ve Štrasburku uvádí, že pro vnitřní soudní nezávislost je nezbytné, aby soudci nebyli vystaveni pokynům či tlaku ze strany ostatních soudců nebo osob zastávajících u soudu správní funkci, například předsedy soudu nebo předsedy soudního oddělení.**** Podle štrasburského soudu (Parlov-Tkalčić proti Chorvatsku, § 88 - 95) byli soudci okresního soudu nezávislí na předsedovi tohoto soudu, protože ten vykonával pouze správní (manažerské a organizační) funkce, a právní řád poskytoval dostatečné záruky proti svévolnému výkonu povinnosti předsedy soudu přidělovat a přerozdělovat jednotlivé případy soudcům. A konečně za třetí, co je tím tajemným „dojmem nezávislosti“? Důležitou, ne však rozhodující roli zde hraje dojem účastníka řízení. Nutná je zde totiž objektivní odůvodněnost obav o nezávislost soudu. Jinými slovy, platí fikce, že máme problém s nezávislosti soudu, pokud bude „objektivní pozorovatel“ spatřovat v okolnostech projednávaného případu důvod k obavám. *****

Kdy soud je a kdy není nestranný? Pojem nezávislosti s nestranností úzce souvisí. Nestranností se obvykle rozumí absence předsudku či předpojatosti a lze ji testovat různými způsoby. Existují dvě možné situace, v nichž může vyvstat otázka nedostatku nestrannosti soudu. Jedna má funkční a druhá osobní povahu. První se týká kupříkladu výkonu rozdílných funkcí v rámci soudního řízení jednou a toutéž osobou nebo hierarchických či jiných vazeb na jiného aktéra řízení. Druhá má osobní charakter a souvisí s chováním soudců v projednávaném případu. Konkrétně si zde můžeme představit situaci tzv. dvojí role soudce v řízení. Tak například problematickou je situace, kdy jeden ze soudců rozhodujících o mimořádném opravném prostředku (dovolání) se předtím účastnil řízení v téže věci jako soudce soudu odvolacího. Problém může nastat i v situaci, kdy se soudce účastní dvou různých řízení týkajících se stejných skutkových okolností.****** Doplňme ještě jednu situaci osobní povahy, kdy Evropský soud ve Štrasburku  zpochybnil nestrannost soudce ve sporu s univerzitou, na níž posledně jmenovaný sám učil a pobíral pravidelný plat. *******

České reálie. Pro lepší pochopení celé problematiky jeden příklad z „českého rybníčku“. V roce 2006 došlo k odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu. Tento případ přesně zapadá do škatulky „dělba moci ve státě“. O co šlo? Vrcholný ústavní činitel, představitel soudní moci, byl odvolán představitelem moci výkonné pro údajné manažerské pochybení. Aplikoval na soudní moc pravidlo „kdo jmenuje, odvolává“ zakotvené v zákoně o soudech a soudcích. Ústavní soud tuto pasáž zákona zrušil.******** Zdůraznil, že „princip „kdo jmenuje, odvolává“ je vlastní systému státní správy, protože pro ni je charakteristické uskutečňování veřejné moci ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti. A výkon státní správy soudů (myšleno management, tedy předsedové soudů) klasickou státní správou není. Je totiž nutné reflektovat, že soudní funkcionář se nadále podílí i na vlastní rozhodovací činnosti jako soudce. A to je to klíčové - soudní funkcionář nadále zůstává soudcem, který při které musí být zcela nezávislý. Ústavní soud tedy dospěl k závěru, že z principu oddělení moci soudní a moci výkonné vyplývá požadavek, aby funkcionář moci soudní byl odvoláván pouze postupem, jenž je realizován uvnitř moci soudní (přes kárné žaloby). Jinými slovy, výkonná moc si s mocí soudní nemůže dělat, co chce, a musí jí nechat prostor na nezávislé a nestranné rozhodování o právech a povinnostech občanů.

Lexperanto


* Viz Příručka k článku 6 Úmluvy - Právo na spravedlivé řízení, Evropský soud pro lidská práva, poslední aktualizace 30. 4. 2017 (https://www.echr.coe.int/Documents/Guide_Art_6_CES.pdf).
** Viz rozsudky ESLP ve věci Beaumartin proti Francii, § 38 a Sramek proti Rakousku, § 42.
*** Viz rozsudek ESLP ve věci Flux proti Moldavsku (č. 2), § 27
**** Viz rozsudky ESLP ve věci Parlov-Tkalčić proti Chorvatsku, § 86 a Agrokompleks proti Ukrajině, § 137.
***** Viz rozhodnutí ESLP o přijatelnosti stížnosti ve věci Clarke proti Spojenému království.
****** Viz rozsudky ESLP ve věci Peruš proti Slovinsku, § 38–39 a Indra proti Slovensku, § 51–53.
******* Viz rozsudek ESLP ve věci Pescador Valero proti Španělsku, § 27.


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Chytím tě, až budu chtít aneb boj s netransparentností vlastnických struktur

• Inteligentní, srozumitelné a jednoduché hledání skutečných majitelů

• Právně nejisté hledání skutečných majitelů právnických osob

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Hodnocení účinků existujících zákonů před přijetím zákonů nových

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Proč máme blbé zákony?

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• Právní nejistota, její zdroje a důsledky

• Srozumitelnost práva v praxi: co je to podíl a jak ho registrovat?

• Srozumitelnost práva v návrhu programového prohlášení vlády 2017

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Zákaz zneužití práva

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii

Právní principy:

• Nezávislost a nestrannost soudů: kritéria štrasburského soudu